Obsah - Index - Předchozí - Další

Historie kalendáře


Anglie a její kolonie byly v tomto ohledu pozadu, když konečně v jednom roce, v roce 1752, zavedla dvě změny v kalendáři.  Většina zemí neprovedla obě tyto změny ve stejný rok; měly však náskok století.  Nazírání na Anglii jako na jakýsi standard vedlo k mnoha nešťastným zmatků a desinformacím.
Těmito dvěma samostatnými změnami bylo: 
1. přesunutí prvního dne nového roku z 25. března na 1. ledna 
2. přijetí gregoriánského kalendáře místo dřívějšího juliánského kalendáře
 
Kdy je Nový rok? -- "Dvojí datování" 
O 230 let dříve než v roce 1752 začaly jedna evropská země po druhé (počínaje Benátkami v roce 1522) měnit začátek nového roku z 25. března (svátek Zvěstování Panně Marii) zpět na 1. ledna.  Německo změnu provedlo v roce 1544, Španělsko a Portugalsko v roce 1556, Skandinávské země v roce 1559, Francie v roce 1564 a Skotsko v roce 1600.
Jestli rok trvá od ledna do prosince nebo od 25. března do 24. března nezpůsobovalo problémy uvnitř jednotlivých zemí.  Komunikace mezi dvěma zeměmi s rozdílnými systémy však mohla vést k nejasnostem pokud se týkala dat z období leden až březen.
Např. 15. ledna 1715, v Anglii datum blízko konce roku, bylo ve Skotsku 15. ledna 1716, tedy datum krátce po začátku nového roku. Jednoznačnými způsoby zápisu těchto dat jsou:
15 Feb. 1715/16 nebo 15 Feb. 1715/6 (nazýván jako dvojí datování), 
15 Feb. 1715 OS (Old Style - starý styl) a 
15 Feb. 1716 NS (New Style - nový styl). 
"Dvojí datování" neexistuje pro data od 25. března do 31. prosince.  Tato data mají stejný rok bez ohledu na to, který datum je použit jako první den nového roku.
V samotné Anglii se z různých důvodů používaly oba datové systémy.  "Lid" vždy slavil 1. leden jako první den v novém roce, i když správně rok začínal až koncem března.
Výrazy "starý styl" a "nový styl" jsou někdy také používány ve vztahu k jiné reformě kalendáře (níže), ale nemělo by to tak být.  Je třeba si uvědomit, že obě tyto reformy proběhly ve většině zemí odděleně v různé době.
 
Papež Řehoř reformuje kalendář
Juliánský kalendář, pojmenovaný po Juliu Caesarovi, se používal od roku 45 před.n.l. do minimálně roku 1581.  Katolické země přijaly gregoriánský kalendář, pojmenovaný po papeži Řehořovi XIII., v roce 1582, kdy dny mezi 5. a 14. říjnem jednoduše zmizely.  Důvodem reformy papeže Řehoře bylo, že kalendář (a ne náhodou i cykly křesťanských svátků) se opožďoval vůči okamžikům, kdy nastává rovnodennost a slunovrat.  Bylo to napraveno odstraněním deseti dní v jednom krátkém roce a zavedením přestupných let, aby ke stejnému posunu v budoucnu již nedocházelo.
[Je jistější nazývat tyto dva kalendáře jejich názvy a nesměšovat je s výrazy "Starý styl" a "Nový styl", které se týkají jiné reformy (výše).]
Přijetí gregoriánského kalendáře znamenalo:
zkrácení roku , ve kterém byl kalendář přijat, o 10 (později o 11) dní, 
přijetí nových pravidel pro přestupné roky, 
přijetí nových pravidel pro výpočet data velikonočních svátků a 
(minimálně pro Anglii, která tak neučinila dříve) změnu začátku nového roku na 1. leden. 
S výjimkou loajálních katolických zemí (včetně španělské Ameriky), které změny provedly v letech 1582 - 1584 (v českých a moravských zemích byl gregoriánský kalendář přijat v roce 1584, v Uhrách, tedy i na Slovensku v roce 1587), bylo přijetí gregoriánského kalendáře dlouhodobým procesem.  Protestantské Německo, Nizozemí, Dánsko a Norsko přijalo nový kalendář v letech 1700 a 1701.  Skotsko, Anglie se svými koloniemi a Švédsko jej přijaly v letech 1752 a 1753.  Rusko, Jugoslávie, Rumunsko a Řecko změny provedly až po první světové válce.
 
Nový zmatek
Přesun prvního dne nového roku z března na leden způsobil dvojznačnost a to, který rok vlastně má datum v období od 1. ledna do 24. března.  A navíc k těmto problémům s dvojím datováním se nyní přidávají data, která se zdánlivě liší o deset a více dní.
Podíváme-li se na výše zmíněný rok 1715:
Anglie používala juliánský kalendář a rok začínal 25. března. 
Francie (a také země české) používala gregoriánský kalendář a rok začínal 1. ledna. 
V Anglii byl rok 1700 přestupným rokem, ve Francii ne. 
Zdá se tedy, že 10. červen 1715 v Anglii je o jedenáct dní dříve než stejný den, 21. červen 1715 ve Francii.
V Anglii trvá stejný rok do března, takže 15. únor 1715 v Anglii byl 26. únor 1716 ve Francii.
Ve Skotsku, které stále používalo juliánský kalendář, byl stejný den 15. únor 1716. 

Kalendář První den roku (Země, příklad) Den v únoru Den v červnu 
Gregoriánský 1. leden FRANCIE (české země) 26. únor 1716 21. červen 1715 
Juliánský 25. březen ANGLIE 15. únor 1715 10. červen 1715 
Juliánský 1. leden SKOTSKO 15. únor 1716 10. červen 1715 
 
Některé ortodoxní církve ještě gregoriánský kalendář nepřijaly, což je důvodem, proč např. v Rusku slaví Vánoce o třináct dní později.  Po roce 2100, který bude v juliánském kalendáři přestupným rokem, ale nebude přestupným rokem v gregoriánském kalendáři, budou Vánoce v Rusku o čtrnáct dní později.
Papež měl velmi vzdělané matematiky.  V posledních 420 letech se gregoriánský kalendář s ohledem na oběh Země kolem Slunce změnil o zhruba tři hodiny.  Opravit o jeden den jej budeme muset za zhruba 3000 let.

V datech před rokem 1752 mohou být nesrovnalosti.  Touto změnou v kalendáři může být vysvětleno narození dvou dětí příliš blízko sebe.  Mohli jste najít syna narozeného 27. března 1640 a další dítě narozené 28. února 1640.  V tomto případě se jedná o datum ve "starém stylu" a mei porody bylo místo obvyklých jedenácti měsíců 27 dní v opačném směru.

Více informací o zápisu dat najdete v Zápisu kalendářního data do polí pro datum.


9-1076